Deprese

Co je to deprese?

Deprese je závažné psychické onemocnění, je to nemoc postihující celý organismus. Není to slabost, nedostatek vůle nebo sebekázně, ale duševní porucha, která není vůlí ovlivnitelná. Pro depresi je charakteristické opakování epizod chorobného smutku, beznaděje, ztráty energie, vůle, sebedůvěry a radosti ze života. Deprese je provázena pesimistickými výhledy do budoucna, poklesem výkonnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostmi, pocity méněcennosti a domnělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, poruchami spánku, poruchami soustředění, nezájmem o sebe, svou práci, rodinu přátele, koníčky a záliby, které dříve těšily.

Jaké jsou příznaky deprese?

Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (tzv. ruminace).

Člověk může být buď apatický (utlumený) nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v tzv. “raptus melancholicus”, což je dezorganizované jednání a dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí (rozšířená sebevražda).

Časté jsou hypochondrické představy – člověk má pocit, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí. Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (např., že si člověk za něco zaslouží trpět, nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou tzv. hlasy) – pak jde o tzv. depresi s psychotickými příznaky.

Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se tzv. ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení. K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex. Kolem 70% jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 10% lidí trpících depresí zvolí sebevraždu jako východisko.

Jaké typy deprese se rozlišují?

Je-li řeč o depresi, setkáte se s mnoha pojmy pro různé její typy – rozlišuje se lehká, středně těžká a těžká depresivní porucha, rekurentní depresivní porucha, dystymie a pak známé pojmy endogenní deprese, reaktivní, larvovaná a symptomatická deprese, dále sezónní a poporodní deprese, depresivní neuróza a depresivní ladění jakožto porucha osobnosti.

Jaké jsou příčiny?

Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). K tomu pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese.

Jak léčit depresi?

Psychoterapie se s úspěchem používá u všech typů deprese. U hlubokých depresí se kombinuje s léky, u středních a lehčích typů depresí si kolikrát vystačíme pouze s ní. Psychoterapií existuje mnoho typů; v současné době se asi nejčastěji setkáme s kognitivně-behaviorální terapií, což je, jakkoli její název vypadá strašlivě, sympatický směr, který se zabývá myšlením a chováním, a v terapii deprese a úzkostných poruch má velké úspěchy. Psychoterapie vyžaduje oproti braní léků časovou investici a vyžaduje určitou vlastní snahu. Přináší za to ovšem odměnu – díky terapii se člověk naučí změnit to, co dělal špatně a osvojí si dobré zvyky, což je ta nejlepší prevence návratu psychických potíží.