Alkohol je pro mnohé z nás berličkou, která nám zlepšuje náladu a mnohdy pomáhá lépe zvládat stresové situace. Zdánlivě se tedy jedná o pomocníka, který nám ale z dlouhodobého hlediska může spíš ublížit, stejně jako je tomu u všech ostatních drog. Bohužel tím, že je alkohol společensky tolerovaná droga, jeho rizika si uvědomuje jen málokdo. Suchý únor je tak jedinečnou příležitostí prověřit si, jak na tom s alkoholem jsme.
Přijetí výzvy suchý únor může být demonstrací zdravého životního stylu, ale také jen pokryteckým sebeklamem. Zejména lidé, kteří konzumují alkohol nárazově, totiž zvládnou vydržet měsíc bez něj vcelku v pohodě, ovšem hned při následující příležitosti se zpijí do němoty. Jejich pomyslná záklopka v ten okamžik nezafunguje.
„To, že někdo dokáže měsíc abstinovat, ještě neznamená, že nemusí mít problém. Stejně tak neúspěch měsíční abstinence z člověka ještě nedělá alkoholika,“ upozorňuje Josef Šedivý, terapeut a vedoucí pražského Drogového informačního centra Sananim.
Během měsíčního detoxu od alkoholu si ale můžeme utvořit odstup a následně lépe zanalyzovat, jakou roli v našich životech alkohol hraje. Zda nám chutná, či díky němu nevědomky řešíme problémy, které si jinak odmítáme přiznat.
„Člověk si najednou může začít všímat, jak se jeho přátelství s vrstevníky smrsklo na setkávání v hospodě a vyprávění opileckých historek, může mít dojem, že si s ostatními najednou nemá co říci, do toho začne přemýšlet nad tím, kam se jeho život posunul,“ upozorňuje Šedivý s tím, že někomu pomůže, když má na zdolání takové výzvy parťáka, ještě lépe, pokud ho najde v terapeutovi.
Každodenní versus nárazoví milovníci alkoholu
Bohužel problém s alkoholem si lidé málokdy přiznávají. Každodenní pijáci se uklidňují tím, že si dají jen 1–2 sklenky a rozhodně tak nejsou opilí, aby byli ohroženi závislostí. Nárazoví alkoholici se zase sami před sebou omlouvají tím, že nepotřebují alkohol denně.
„Pravda je ale taková, že alkoholik, který je schopen mezi jednotlivými alkoholovými excesy i několik týdnů abstinovat, je ohrožen stejně jako člověk, který popíjí každodenně. Po alkoholovém tahu přichází silný abstinenční syndrom, a to nejen tělesný, ale zejména psychický. Úzkost často bývá tak nesnesitelná, že se dotyčný raději napije dál a exces se protáhne i do několika dní. Intervaly mezi jednotlivými excesy se přitom v průběhu času zkracují,“ vysvětluje psycholožka a vedoucí terapeutka pražského Centra psychologické a psychiatrické péče AdiCare Marie Funke.
U každodenního popíjení není důležité vypité množství, riziko spočívá právě v pravidelnosti. Bohužel tím, že dotyčný obvykle nevypije větší množství, po kterém by mu bylo hned či následující den špatně, nemá důvod se další den alkoholu vzdát.
Zároveň se těmto pijákům daří svou náklonnost k alkoholu tajit, zvlášť řeší-li sklenkou alkoholu nějaké své vnitřní trápení, což se často děje u žen. Po nějaké době nicméně u všech těchto lidí roste tolerance vůči alkoholu a počet vypitých skleniček se začne nenápadně zvyšovat.
*zdroj:NOVINKY.CZ
Comments are closed